Otazníky kolem žádostí o chráněná pracovní místa

Zahrnujete nás dotazy o problémech s chráněnými pracovními místy, které způsobuje aplikace nové legislativy do praxe. Zformulovali jsme proto všechny nejasné aspekty tohoto tématu a zaslali ho na MPSV. Jistě vás budou zajímat odpovědi, které jsme dostali od ing. Štefana Duháně, ředitele odboru koncepcí trhu práce.

ORGANIZAČNÍ  OTAZNÍKY:

1. Existuje nějaký interní individuální právní akt, který by zakládal podstatu pro nejednotnost postupu poboček úřadů práce v celé republice? Pokud ne, proč se tedy jednotně nepostupuje?

2. Vyjma zákonných požadavků, byly ostatní fakultativní náležitosti vyžadované pro uzavření dohod o vymezení (zřízení) CHPM, v rámci jejich přípravy, konzultovány se zástupci zaměstnavatelů? Pokud ano, se kterými zástupci?

3. Je vypracován seznam požadovaných podkladů, jakožto podmínka pro uzavírání Dohod o vymezení (zřízení) CHPM? Jestliže ano, není vhodné s ním bezodkladně prostřednictvím portálu seznámit zaměstnavatele?

4. Jaký vliv v procesu posuzování podkladů pro uzavírání Dohod má získání známky „PRÁCE POSTIŽENÝCH“ vydávaná Sdružením pro oceňování kvality?

5. K posuzování oprávněnosti uzavírání Dohod byla u ÚP Praha vytvořena EXPERTNÍ KOMISE. Můžeme znát její složení? Jedná se o experty pouze z ÚP Praha nebo jsou zde pro objektivitu zastoupeni i zaměstnavatelé a případně zaměstnanci nebo odbory?

6. Pokud se připravují návrhy zákonů, prováděcích předpisů a metodických postupů, včetně jejich novel, jsou tato legislativní opatření připravována ve spolupráci se zainteresovanými stranami? Mají ÚP vytvořeny poradní orgány s účastí zaměstnavatelů, zaměstnanců, případně odborů?

7. Řada zaměstnavatelů OZP má k 30.6.2012 přijato náhradní řešení – ukončení pracovněprávního vztahu se zaměstnanci se zdravotním postižením. To pro případ, že nedojde z nějakého důvodu ke zřízení, či vymezení CHPM, např. v důsledku průtahů za strany ÚP. Může ÚP zaručit, že žádosti podané zaměstnavatelem s rozumným předstihem budou do 30.6.2012 vyřešeny?

8. Ze strany MP SV se nám dostalo ujištění, že postup úřadů práce má směřovat k tomu, aby žádosti o CHPM byly administrativně co nejjednodušší a nezatěžovaly zaměstnavatele pokud možno neúměrně ani finančně. Proč je tedy po zaměstnavatelích požadována řada fotokopií pracovních smluv, mzdových výměrů, popisů pracovní činnosti, obchodních smluv, dokladů o tržbách, případně výpisů z obchodního rejstříku (nebo ŽL) atd., které jsou mnohdy již z dřívějška ÚP známy?

9. Je ze strany MP SV někde stanoveno, v čem spočívá přínos zaměstnavatele pro zaměstnávání osob z hlediska druhu jejich zdravotního postižení  na trhu práce (§ 75/3 ZoZ)?

FAKTICKÉ OTAZNÍKY:

1. Zákon o zaměstnanosti v § 75/1 zná pro uzavření Dohody o vymezení (zřízení) CHPM jen jeden termín trvání – tři roky. Obchodní smlouvy uzavírané mnohdy na základě poměrně obtížného výběrového řízení (týká se zejména státních zakázek) však takovouto lhůtou vázány nejsou. Jak řešit takovýto rozpor uměle vytvořený mezi pracovním a obchodním právem?

2. Ministerstvo zdravotnictví ČR cestou zástupkyně hlavního hygienika MUDr.Šedivé vydalo dne 30.3.2012 písemný doklad o tom, že hygienici (KHS) nejsou ze zákona oprávněni se vyjadřovat je-li požadované CHPM vhodné pro OZP. Proč není stanovisko MZ ČR akceptováno?

3. V bodě č.13 přechodných ustanoveních k zák.č.367/2011 Sb. je uvedeno, že práva a povinnosti z dohod podle § 308 ZP o dočasném přidělení zaměstnanců agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že agenturní zaměstnávání se dle přechodného ustanovení ponechává na „dožití“ a nové smlouvy o agenturním zaměstnávání se od 1.1.2012 již uzavírat nesmějí. Pomineme-li administrativní problémy s tím spojené i tak se naskýtá otázka proč ÚP nerespektuje zákon a opírajíc se o prováděcí vyhlášku tvrdí, že CHPM pro takovéhoto zdravotně postiženého zaměstnance nelze vymezit?

4. V případě přeměny formy podnikatelské osoby (sloučení a rozdělení obchodních společností, přeměna fyzické osoby na právnickou a pod.) s uznáním nástupnictví, je nutné aby nástupnická organizace opětovně žádala o vymezení téhož CHPM? A je možné, aby nástupnická organizace s právní kontinuitou poskytovala náhradní plnění na základě výsledků společnosti, ze které vznikla?

5. Má zaměstnavatel podat jednu souhrnnou žádost pro vymezení všech chráněných pracovních míst v různých profesích?

6. Budou se již schválená CHPM a CHPM v CHPD znovu smluvně řešit? Půjde  o nové vymezení nebo jen o formální potvrzení jejich existence?

7. K doložení srážek ze mzdy je třeba kompletní seznam u všech zaměstnanců za 12 měsíců zpětně, nebo se to týká jen zaměstnanců OZP? Na stránkách MP SV se mluví již jen o platu a mzdě a neříká se, že se to vztahuje jen na OZP, jak stanoví prováděcí vyhláška.

8. Jak v žádosti správně určit počet vymezovaných pracovních míst, když máme pracovníky na částečné pracovní úvazky? (Např. pomocní kuchaři jsou 4 na částečné úvazky, jejich přepočtený stav úvazků je 2,05; pracovník infocentra je na 0,5 úvazku) => Dotaz je, zda zaokrouhlit za profesi (tedy pomocné kuchaře z 2,05 na 3 a pracovníka z 0,5 na 1) a počet pracovních míst by byl 3 + 1 nebo 2,05 + 0,5 místa? Je počet vymezovaných pracovních míst celé číslo nebo se uvádí s přesností na desetinná místa? Lze vymezit 1/2 místa?

9.  Jak požádat ÚP o zjištění bezdlužnosti? Přiložit klasickou žádost, kde budou vypsané konkrétní instituce, u nichž jsou zaměstnanci pojištěni? Je možné propojit žádost o uznávání pracovních míst s bezdlužnostmi získanými v rámci řízení o příspěvku na zaměstnávání? Je nutná úředně ověřená kopie (originál je odevzdán k žádosti o
příspěvek též na ÚP)?

10.  Bude probíhat sociální šetření na místě pracovišť?  V případě, že ano, jak proběhne?Co je třeba připravit?

11. Lze požádat o vymezení CHPM pro „domácího“ pracovníka? Jestliže ano, potom za jakých podmínek?

12. Protože ze zákona nevyplývá žádná lhůta do kdy má být žádost o dohodu k vymezení nebo schválení CHPM  Úřadem práce vyřízena, nelze „načasovat“ účinnost obchodní   smlouvy s odběratelem. Musí být pracovní místo určené pro OZP v okamžiku podání žádosti o zřízení CHPM obsazeno? Pokud ano, žádná zřizovaná CHPM vlastně nikdy nebudou existovat! Existovat budou pouze CHPM vymezovaná – viz § 75/1 ZoZ.

13. Jak bude věcné probíhat proces schválení/zamítnutí žádosti o dohodu? Je důvodem neschválení jednoho CHPM pro neschválení celé žádosti?

JUDr. Ladislav VALENTA

prezident KZZP

 

Odpovědi z MPSV:

K ORGANIZAČNÍM OTÁZKÁM:

1) Postup jednotlivých pracovišť Úřadu práce ČR je v oblasti vymezování chráněných pracovních míst (dále jen „CHPM“) upraven vnitřním řídícím aktem. Tento řídící akt byl vydán s cílem sjednocení postupu jednotlivých pracovišť Úřadu práce.

2) Podmínky pro vymezení CHPM stanovené zákonem o zaměstnanosti a vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, byly ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí konzultovány s Chartou sociálního podnikání složené ze zástupců Nadačního fondu na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a Svazu českých a moravských výrobních družstev. Dále se jednání účastnili zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a Unie pro podporované zaměstnávání.

3) Podmínky pro vymezení CHPM jsou definované v ustanovení § 75 odst. 2 a 3 zákona o zaměstnanosti a v § 6 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.

Všechny potřebné informace pro případné žadatele jsou uvedeny na internetové adrese http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/zrizovani_a_vymezovani_chpm. Ve formuláři žádosti umístěném na http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni je uvedeno, co musí žadatel přiložit k žádosti o vymezení CHPM. Úřad práce si může vyžádat i předložení jiných dokladů jsou-li potřebné k posouzení žádosti.

4) Ochranná známka „práce postižených“ s vymezováním CHPM nesouvisí.

5) Jednotlivá pracoviště Úřadu práce si pro rozhodování o uzavírání dohod v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (tj. i dohody o vymezení CHPM) zřizují komise aktivní politiky zaměstnanosti složené ze zástupců jednotlivých útvarů krajské pobočky nebo kontaktního pracoviště Úřadu práce. Cílem je maximální možná objektivita při rozhodování o uzavření či neuzavření dohody. Členy těchto komisí mohou být i externí experti v oblasti zaměstnanosti a trhu práce. Složení komise je záležitostí konkrétní krajské pobočky či kontaktního pracoviště Úřadu práce.

6) Ano. Podle Legislativních pravidel vlády je povinným připomínkovým místem Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky, pokud se návrh právního předpisu týká právní regulace podnikání. V případech, kdy se návrh právního předpisu týká důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, jsou připomínkovým místem rovněž odborové organizace a organizace zaměstnavatelů. K tomu, aby měly možnost se k návrhům vyjadřovat, musí mít přístup do elektronické knihovny vlády (eKlep).

Podle § 7 odst. 2 zákona o zaměstnanosti vytváří Úřad práce k zabezpečení spolupráce na trhu práce poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění.

7) Ano, Úřad práce vymezí potřebný počet CHPM (pokud pro to žadatel splňuje stanovené podmínky) bez zbytečných časových prodlev.

8)8) Úřad práce vyžaduje tyto podklady za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínky stanovené v § 75 odst. 2 a 3 zákona o zaměstnanosti a v § 6 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Např. obchodní smlouvy a doklady o tržbách jsou podstatné pro posouzení podmínky § 6 odst. 2 písm. d) uvedené vyhlášky.

9) Ano, Úřad práce je instruován, jak má tuto podmínku posuzovat. Je hodnoceno zejména to, zda má zaměstnavatel přizpůsobené pracovní prostředí pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (např. architektonické bariéry, sociální zázemí, parkování).

 

K FAKTICKÝM OTÁZKÁM:

1) Doba obsazenosti po dobu 3 let se týká pouze zřízení CHPM, kdy je poskytován příspěvek na vznik nových pracovních míst (resp. na nákup vybavení potřebného pro vznik pracovních míst). U vymezení CHPM není potřeba dobu obsazenosti dodržet.

U vymezení CHPM je situace nastavena tak, že 3 roky může Úřad práce na vymezený počet CHPM či počet osob poskytovat příspěvek dle § 78 zákona o zaměstnanosti či příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů dle § 76 zákona o zaměstnanosti. Tyto příspěvky jsou vázány na skutečnost, že místo je obsazeno osobou se zdravotním postižením. Pokud
obsazeno nebude, neztrácí charakter CHPM, ale příspěvky se neposkytnou. Po 3 letech je potřeba znovu vymezit.

2) Podmínku vhodnosti pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením posuzuje pro účely vymezení CHPM příslušné pracoviště Úřadu práce ČR, nikoliv hygienická stanice.
3) Agentuře práce, která dočasně přiděluje zaměstnance se zdravotním postižením dle § 308 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, k výkonu práci k uživateli, nemůže být CHPM vymezeno vzhledem k tomu, že agentura práce nemůže splnit podmínky § 6 odst. 2 písm. c) a d) vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Nezaměstnává totiž osoby se zdravotním postižením na svém pracovišti (ti pracují na pracovištích uživatele), ani jim nepřiděluje práci vhodnou podle § 6 odst. 2 písm. d) zmiňované vyhlášky, neboť pracovní úkoly ukládá, řídí zaměstnance a kontroluje uživatel.

4) Pokud v rámci přeměny obchodní společnosti přejdou práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů na nově vzniklou společnost, není potřeba, aby nástupnická firma opět žádala o vymezení CHPM a zároveň je možné v případě dodávání výrobků či služeb pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením vycházet z počtu osob se zdravotním postižením, který byl zaměstnán zanikající obchodní společností.

5) Ano. V případě, že jsou CHPM vymezována ve více profesích, vyplní zaměstnavatel „Charakteristiku chráněných pracovních míst“ v jedné žádosti pro každou profesi zvlášť.

6) V případě, kdy CHPM nebo chráněná pracovní dílna byla vytvořena nebo vymezena na základě dohody v průběhu roku 2011, je možné pracovní místa upravená v těchto dohodách považovat po dobu jejich účinnosti za CHPM. Po skončení účinnosti těcht dohod je potřeba CHPM znovu vymezit.

7) Doložení srážek ze mzdy se týká jen zaměstnanců se zdravotním postižením.

8)8)Zaměstnavatel v žádosti uvádí maximální počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které umístí na CHPM. Zaměstnavatel může na jedno CHPM v určité profesi umístit více zaměstnanců se zdravotním postižením (tento počet bude sjednán v písemné dohodě). Jde například o kratší pracovní úvazky či o vícesměnné provozy. Zároveň je možné uvést i zaměstnance se zdravotním postižením, které zaměstnavatel na CHPM v dané profesi v budoucnu přijme. CHPM však musí být v den podání žádosti obsazena
alespoň jednou osobou se zdravotním postižením (tj. nelze uvést více CHPM než zaměstnaných osob se zdravotním postižením). Na jedno CHPM je možné umístit maximálně 4 osoby se zdravotním postižením v rámci jedné směny (v případě vícesměnného provozu je možné umístit i více osob). V případě počtu CHPM a počtu osob na těchto CHPM se tedy v žádosti uvádí vždy celé číslo.

9) V případě vymezování CHPM není potvrzení o bezdlužnosti požadováno. V rámci vymezování CHPM totiž není poskytován Úřadem práce žádný příspěvek. Potvrzení o bezdlužnosti je požadováno u žádosti o příspěvek na zřízení CHPM, kdy je poskytován příspěvek na zřízení nového pracovního místa, u příspěvku dle § 78 zákona o zaměstnanosti a u příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM. V případě, že žadatel požaduje, aby bezdlužnost byla zjišťována Úřadem práce, uvede tuto skutečnost v žádosti se seznamem zdravotních pojišťoven, u kterých jsou pojištěni zaměstnanci.

10) Ano. Před uzavřením dohody o vymezení CHPM Úřad práce prověřuje splnění podmínek šetřením u zaměstnavatele. Požadavky budou žadateli sděleny příslušným pracovištěm Úřadu práce, které bude šetření provádět.

11) Ano, CHPM je možné vymezit i v případě domácích zaměstnanců. V této souvislosti však upozorňuji na ustanovení § 6 odst. 2 písm. c) a d) vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Žadatel musí pro vymezení CHPM splnit jednu z těchto podmínek, tj. v den podání žádosti zaměstnávat nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na svém pracovišti nebo přidělovat zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob, nebo z hlediska poměru finančních prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním těchto osob.
12) Ano, vymezované CHPM musí být v době podání žádosti o vymezení obsazeno osobou se zdravotním postižením. Zaměstnavatel může na jedno CHPM v určité profesi umístit více zaměstnanců se zdravotním postižením (tento počet bude sjednán v písemné dohodě). Jde například o kratší pracovní úvazky či o vícesměnné provozy. Více viz odpověď na otázku č. 8. Pokud jde o uzavírání nové dohody o vymezení CHPM, postup je takový, že žadatel nejdříve osobu se zdravotním postižením zaměstná a poté žádá o vymezení CHPM.

13) Po podání žádosti prověřuje Úřad práce plnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti a vyhláškou č. 518/2004 Sb. V rámci tohoto prověřování provádí Úřad práce u zaměstnavatele šetření. O schválení či neschválení žádosti rozhoduje komise aktivní politiky zaměstnanosti – viz odpověď na otázku č. 5 na str. 2. Žádost je posuzována jako celek (nikoliv za každé CHPM zvlášť) a rovněž podmínky pro vymezení CHPM se vztahují na celou firmu, nikoliv na jedno CHPM.

Ing. Štefan DUHÁŇ

ředitel odboru koncepcí trhu práce